Materiál – dřevo je dřevo a ať si každý kdo chce, co chce, říká, pro výrobu postelí je nenahraditelné. Jistě, můžete mít kovovou konstrukci nebo dokonce plastovou, ale ty jsou chladné a neosobní. Každý dřevěný kousek má za sebou kus života, příběh rostliny – stromu, co někde rostl, přijímal živiny, přetvořil je a vtiskl jim nezapomenutelnou a jedinečnou podobu. A vy jej máte teď v tuto chvíli pod sebou, můžete si prohlížet skutečné letokruhy a ten životní příběh se stromy sdílet. Zdá se to možná jako malichernost, ale citliví lidé dobře poznají rozdíl mezi přírodními látkami a materiály a mezi neosobní syntetikou.



Trvanlivost spojů – ožehavý problém u výrobků z dřevotřísky. Na první pohled vypadají velmi vkusně a možno říci, že jsou povrchové dýhy dnes natolik propracované, že jim nelze téměř nic vytknout. Povrchová úprava je dokonalá a vytváří iluzorní dojem kompaktnosti, pevnosti a stability. To je však omyl, i pod krásným červeným jablkem se může ukrývat plesnivé jádro a to je právě případ lisovaných desek z dřevěných pilin a hoblin. Mají minimální pevnost, což se projeví zvláště ve spojích – čepech a vrutech. U nábytku, který je staticky zatěžován, to v zásadě nevadí, ale tam, kde dochází k dynamickým rázům neustálého přesedání, ulehání, otáčení se na lůžku, se spoje rozviklají, uvolní, a co pak s tím? Kdyby taková lůžka byla levná natolik, že je po půl roce vyměníte, tak budiž.



Praktičnost – ať už zvolíte postel z masivu 90×200 anebo dvojlůžko, měli byste přemýšlet nad tím, zda nějakým způsobem nevyužít prostor, který postel zabírá. Jsou to téměř dva nebo čtyři čtvereční metry a u malých místností v bytových jádrech není místa nazbyt. Pamatujte také na optimální výšku ložné plochy, jestliže je příliš nízko u podlahy, bude se vám hůře vstávat, zvláště seniorům. Výborným řešením jsou postele s úložným prostorem, kam uložíte nejen lůžkoviny, ale častokrát i sezonní oděv nebo obuv.